Přepisují nám naše dějiny

Níže uvedený oslavný článek na Marii Terezii přišel e-poštou bez uvedení jeho autora. Panovnice, jak jsme se z něj dozvěděli, neměla snad ani žádné nedostatky, ale pouze velké klady. A proto do Bratislavy patří, říká autor.

V Bratislavě pomník Marie Terezie původně již byl v době Rakouska - Uherska. V říjnu 1921 byl však legionáři a vojáky zbourán. Na Slovensku se stoupenci obnovení pomníku ozývají již delší dobu a hlasitě. Tzv. Bratislavký zkrášlovací spolek je v tomto směru obzvlášť aktivní. Na místě zbouraného pomníku Marie Terezie byl vztýčen pomník Štůrovců. Tito představovali v polovině 19. století hlavní proud slovenského národního hnutí. A právě jejich pomník má být přemístěn na jiné „vhodnější místo“. Podle dostupných údajů však obdivovatelé Marie Terezie zatím neuspěli

Je zajímavé, že ve zhruba stejných letech se u nás i na Slovensku vedla vedla téměř jednostranná propaganda, jež měla vést k vybudování sochy či pomníku Marie Terezie v Praze i v Bratislavě. Zatím se to povedlo, přes odpor mnohých, jen v Praze, kde velké prostranství „zdobí“ nepovedená socha této habsburské panovnice, jež se do naší historie velmi neblaze zapsala.

Nejde však jen o uvedené sochy. Můžeme zaznamenat obnovování soch a pomníků habsburské minulosti a další snahy v tomto směru. A na druhou stranu dochází k postupnému odstraňování pomníků, soch, bust a pamětních desek nejen našich prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše, dokonce i pamětní deska paní Hany Benešové na Loretánském náměstí vadila, tak byla „odborně“ sundána již před téměř 10 lety, ale i památek na osvobození valné části Československa sovětskou armádou. V Praze byl naoř. odstraněn pomník maršála Koněva a pamětní deska, která připomínala osvobození Prahy vojsky maršála Koněva.

Toto vše je součástí širšího pokusu o přepisování naši historie, kterému musíme čelit, pokud nechceme, aby náš stát se stal opět zemí, jak tomu bylo za Rakouska-Uherska, a my druhořadými občany nového složeného státního celku.

Dr. O. Tuleškov